První dojmy z Windows 11

Dlouho jsem vzdoroval, ale nakonec jsem podlehl – Microsoft mě donutil k upgradu operačního systému na Windows 11. Do této doby jsem četl pouze o pozitivech i negativech této novinky, ale jakožto správná konzerva jsem otálel s upgradem co nejdéle, až jednoho dne na mě notifikace zatlačily natolik, že jsem omylem klikl na tlačítko „Upgrade“. Abych pravdu řekl, nemám z těchto nových „Voken“ dobrý pocit. Kromě možnosti vycentrování hlavní lišty na prostředek se mi Windows 11 nelíbí. Pročpak, ptáte se? Hned vám to povím!

Upgrade nebo čistá instalace?

Ze zkušenosti vím, že upgrade operačního systému na nový s sebou nese i spoustu bordelu na disku, kterého se obtížně zbavuje. Škoda, že jsem neposlechl svůj vnitřní hlas a neprovedl čistou instalaci. Protože mám na svém laptopu malou kapacitu disku, bylo zřetelně vidět, že zaplněné místo neokupují pouze mé soubory, samotný operační systém, ale i pozůstatky po Windows 10. Zřejmě se jednalo o soubory „poslední záchrany“, která měla umožnit hladký downgrade zpět na Windows 10. Protože jsem však nehodlal škudlit místo kde se dá, rozhodl jsem se k razantnímu kroku, a to k záloze svých dat a kompletnímu smazání disku následovaného instalací čistých Windows 11. Vytvořil jsem proto instalačku, zasunul ji do díry a čekal neobvykle dlouho, než dílo bylo dokonáno.

Bez netu ani ránu!

Recenze na Windows 11 měly pravdu. Bez připojení k internetu nebylo možné nic nainstalovat a instalační soubor zoufale prosil o připojení k internetu. I když s odporem, neboť jsem nechtěl, aby se mi na počítač nainstalovat onen Microsoftí balast, který nesnáším, a kterého se pak musím zdlouhavě zbavovat, připojil jsem se na svou wifinu a zhruba hodinu četl text, že vše bude brzy připraveno. Tak dlouhou instalaci jsem ještě nikdy nezažil, a že jsem toho už zažil hodně – například instalaci Windows 7 na počítač, který sotva udržel staré dobré Windows XP (ach, Xpčka budu navždy považovat za jedno z nejpovedenějších děl Microsoftu).

První dojem

Jakmile instalace byla dokončena, já odklikal všechny dotěrné dotazy typu k čemu počítač bude využíván, zda-li si přeji, aby Microsoft shromažďoval data o mých aktivitách, jestli mám účet na Microsoftu nebo abych si zakoupil licenci O365 balíku, vytvořil jsem si na počítači profil tím, že jsem se přihlásil ke svému Microsoft účtu, který vytvořil profil tak, jak jsem přesně nechtěl a náhle se mi naskytl pohled na ono uživatelské prostřední Windows 11. Jako u předchozích Windows, hlavní lišta byla vycentrována nalevo, takže první věcí, kterou jsem zde nastavil bylo vycentrování naprostředek. Systémové ikony byly schované, jak jsem očekával. Nastavení systému bylo opět o něco jednodušší pro běžné uživatele, ale ti co chtějí mít na svým počítačem plnou kontrolu – těm tato možnost byla odepřena.

Samozřejmě že se na pozadí instalovala neskutečná hromada aktualizací, která ve výsledku zabrala na disku neskutečně moc místa. Začal jsem se sám sebe ptát k čemu mám počítač a proč si do něj mám ukládat data, když všechno místo na disku zkonzumuje samotný operační systém? Počítač se kousal, a tak jsem otevřel správce úloh a nevěřil jsem vlastním očím – křivka využítí procesoru sahala až k nebesům a paměť RAM byla využita více než kdy dříve.

GIF

Na jednom webu jsem četl, že Microsoft doporučuje nechat počítač puštěný přes noc, aby se do něj stáhly všechny aktualizace a systém byl plně aktuální. Jednak nejsem poslanec, abych si mohl dovolit platit hojné účty za elektřinu a jednak nemám zájem každou půl hodinu vstávat z postele, abych počítač zkontroloval, jestli nechce restartovat, aby se pak mohly nainstalovat další aktualizace, takže tuto možnost k potencionálnímu řešení problému s pomalým a sekajícím se počítačem jsem rezolutně zavrhl.

Průzkum nového operačního systému objevil i nové ikony a mnohem víc „fancy“ vzhled všech oken. Z estetické stránky se mi tato změna líbí a věřím, že časem bych si na tento nový vzhled zvykl, stejně jako na celý nový Windows, ale pakliže tento působivý design systému stojí velké zatížení pro hardware počítače, rád se toho vzdám. Nehodlám obětovat svůj počítač, či nějakou jeho komponentu jen proto, abych viděl atraktivní animace oken, nové ikony, jednodušší vzhled či vycentrování hlavní lišty naprostředek. Tohle mohu udělat i v jiných operačních systémech a počítač přitom nebude tak trpět! Už teď dostával pěkně nafrak, protože chladič chladil jak pominutý.

Finální verdikt

Na závěr bych dodal, že s Windows 11 jsem strávil několik dní. Nový operační systém, kterým se Microsoft nyní tak pyšní má své světlé stránky, ale z mého pohledu zde vidím spíše ty tmavé. Vím, že jsem se na začátku zmiňoval o tom, že jsem spíše v technickém ohledu konzervativec, ale během těchto dní jsem se na tuto novinku snažil pohlížet objektivně.

Zkráceně bych shrnul, že Windows 11 se mi nelíbí, a i když jsem měl možnost přejít zpět k Windows 10, rozhodl jsem se, že se nebudu nechat omezovat a šmírovat, a proto jsem přešel na Linux. Přišel jsem tím o spoustu výhod, které nabízí jen a pouze Windows, ale je to malá cena za to, aby o mně nikdo nesbíral žádná data, měl jsem všechny programy zadarmo, byl imunní vuči virům z internetu a balíčky aktualizací mi nestály všechno místo na disku.

Nyní mám Windows 10 pouze na svém stolním herním počítači – a ten, díky bohu, je už natolik starý, že upgrade na Windows 11 na něm není možný. Nicméně se domnívám, že jednoho krásného dne na mě vyskočí hláška, abych se svého herního parťáka zbavil a koupil si nový počítač, který samozřejmě bude podporovat Windows 11. Ideálně od nějakého prodejce, se kterým má Microsoft spolupráci.

1 thought on “První dojmy z Windows 11

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.