Vzdal jsem se lásky?

Být s někým ve vztahu znamená kráčet společnou cestou. Bohužel jak pozoruji své okolí, jejich cesty mají svou trvanlivost. Vždy mi přijde lehce úsměvné, když vidím osobu, která je zamilovaná až po uši a když se vztah chýlí ke konci, najednou se z protějšku stává nejvíce nenáviděná osoba na celém světě.

Spolu i se šedinami

Když porovnám tzv. vztahy dnešní doby s těmi z dob minulých, ve kterých žili naši rodiče a prarodiče, řekl bych, že naše mladá část společnosti preferuje krátkodobé vztahy, ne-li však jednorázovky. Nemám v sebemenším úmyslu házet všechny do jednoho pytle – samozřejmě jsem si vědom, že existují i tací, kteří najdou svou polovičku na první pohled a s ní i zůstanou do konce svého života. Existuje i spousta neznámých – zajímavější osoba, nevěra, hádky atd., ale i tak spolu překonají tyto těžkosti. Zářným příkladem tohoto vztahu jsou například moji rodiče. Za více než třicet let manželství se jim do cesty připletla celá řada překážek, ale nakonec spolu zůstali a jak to tak vypadá, zůstanou spolu i do doby, než přijde konec jejich životních cest. Ano, za tu dobu už k sobě necítí takové pouto jako kdysi, ani si nejsem jistý, jestli mezi sebou nějaké pouto ještě mají a jsou i dny, kdy je navzájem vytáčí přítomnost toho druhého, ale i tak jsou spolu, a to je hlavní. V porovnání s dnešními vztahy, zejména těch mladých k nim v tomto ohledu chovám velký respekt, navzdory tomu, že se dost často rozcházíme v mnoha názorech.

Být single má své výhody!

V současné době se řídím svými zkušenostmi a důsledky emocionálních „spojení“, která jsem s jistými lidmi už měl. Pokaždé to bolelo, a to hodně! Lhal bych, kdybych prohlásil, že mi nevadí být sám. Dychtím po společnosti a rád bych sdílel s někým domácnost. Moc bych chtěl s někým lenošit při nedělích v posteli a dívat se seriály a filmy. Naneštěstí tím, jak jsem poučen svými zkušenostmi jsem se naučil si nikoho jen tak nepřipouštět k tělu, což mi nyní dělá problém s navazováním nových vztahů. Na druhou stranu jsem ušetřen od potencionálního rozchodu, od následné bolesti a vyčítání a kdybych měl znova projít tím vším, zřejmě bych to psychicky neustál. Už mi tolikrát někdo zlomil srdce, že si už nemohu dovolit další jizvu. Být single má mnoho výhod: nemusím nikomu nic kupovat, starám se jen sám o sebe, nemusím se trápit nebo zjišťovat, co protějšek trápí nebo se nemusím vypořádávat s potencionální krizí ve vztahu.

Lidé, kteří jsou mi blízcí mi řekli, ať jsem rád, že jsem sám a znázornili mi důvod, proč být sám. Z toho, co jsem vypozoroval jsou nejčastějšími nešváry ve vztahu hádky, finance (buď mají málo peněz a na základě toho vznikají hádky, nebo jedna strana doslova „vycucává“ z peněz toho druhého), rozdílné zájmy a koníčky, problémy v sexu, nebo si už prostě nemají co říci. Musím však dodat, že mě docela zarazilo, když jednou z těchto osob, co mi toto řekli je můj nejlepší kamarád, jehož vztah se chýlí k ročnímu výročí.

Závěrech bych rád dodal, že ačkoliv jsem k novým známostem velice skeptický, i přesto hluboko v sobě věřím, že tam venku někdo na mě čeká. Četl jsem, nebo jsem slyšel mnoho příběhů o tom, jak se pár seznámil – nejčastěji to bylo ve chvíli, kdy to oba čekali ze všeho nejméně. Věřím a doufám, že to samé se stane i mně. Otázkou však je – kdy to přijde. Je mi jasné, že nemohu očekávat, že mě vesmír prskne do cesty nějakou spřízněnou duši. Musím pro to něco udělat. Zavřený doma nikdy nikoho nenajdu, pokud to nebude nějaký poslíček pizzy. Prozatím si mohu hrát pouze na ledovou královnu, kterou nic nezlomí, mít kyselé výrazy na strašně moc zaláskované páry, jenž potkám na ulici a i nadále se řídit svým tvrzením, že když nikoho nemám, nemám žádnou výraznou slabinu, kterou by někdo mohl využít proti mně, navzdory tomu, že slabinu má každý každou i tak.


Mohlo by vás zajímat

Mrknětě se i na články Káji a Dominiky, co o tomto tématu píší.

10 thoughts on “Vzdal jsem se lásky?

  1. Být single má výhody, ale být double taky.
    Nicméně lepší být sám než s někým špatným.
    Máš pravdu, že dříve měly vztahy větší výdrž, ale nebylo to na úkor štěstí?
    No, neseď v koutě a ono to přijde, přesně jak píšeš, až to budeš nejméně čekat.

    1. Prej neseď v koutě. Ale mám rád svůj kout – cítím se v něm pohodlně. Zřejmě sázím na to, že mě někdo z toho kouta vytáhne a řekne, že Maruš nebude sedět v koutě. 😀 😀

  2. Taky jsem jednou z těch, kterým osud poslal druhou polovici do cesty, když to nejméně čekali (a taky nejméně chtěli), takže potvrzuji, že leckdy stačí se jen nebránit 🙂 Upřímně mi v té době přišlo, že ve vztazích jsou skoro všichni akorát nešťastní a že tedy snad ani nemá smysl cokoli začínat, protože to nutně končí přinejlepším zklamáním. Pustit si někoho tak blízko k tělu je vždycky trochu děsivé, ale opravdu to může skončit i krásným a harmonickým vztahem, který dělá z obou lepší lidi. To je po pěti letech v manželství moje zkušenost 🙂 Tak ti budu držet palce!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.