Televizní špína

Vůbec si nemyslím, že se obsah vysílaný v televizi změnil k lepšímu. Právě naopak. Když sleduji nové seriály, pořady a filmy, říkám si, že jsem něco podobného už viděl. Navzdory tvůrcům obsahu být co nejvíce originální, připadá mi, že se jedná o neustálé kopírování staršího materiálu. Samozřejmě s mnohem lepšími grafickými efekty, nečekanými dějovými zvraty a bezpochyby s prvky odpovídajím aktuálním společenským trendům.

Jak se televize stala chytrou

Musím se přiznat, že oproti většiny moderním domácnostem 21. století nevlastním chytrou televizi. V mém obýváku sedí na televizním stolku velký a stupidní displej, co většinu času příjímá signál z antény. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodl, že bych svou domácnost chtěl vylepšit o chytré prvky, finanční situace mi dovolila si pouze zakoupit chytrou krabičku, která z mé televize dělá chytrou. Po zapojení a nainstalování jsem byl nadšený. Objevil jsem kouzlo sledování YouTube videí a porna na televizi! Byla to naprostá heuréka! Také jsem zjistil, že mohu prdnout obrazovku ze svého počítače přímo na telku.

Těšil jsem se, že si vytvořím účet na Netflixu a budu sledovat seriály. Bohužel v tomto okamžiku přišlo první zklamání. Služba Netflixu je placená. Mé naivní představy, že si vytvořím účet a budu sledovat kvalitní obsah, byť s reklamami, se rozplynula. Stejně jako u jiných vysílacích služeb, jenž jsem našel. V současné chvíli SmartTV Box zapínám jen ojediněle, a to když si chci něco pustit z počítače nebo telefonu, či sledovat videa na YouTube ve velkém rozlišení.

Proč platit?

Abych se vrátil ke zmiňovaným streamovacím službám, jsem si vědom, že existují i takové služby, jež nabízí bezplatné sledování i za cenu jistých omezení. Bohužel co se týče cen, osobně nehodlám každý měsíc platit poplatky, abych mohl ojedinělě sledovat seriály a filmy, když většinu času na to nemám čas. Kromě toho, na internetu je k dispozici mnoho stránek, kde mohu sledovat obsah i bezplatně. S pomocí kvalitního antiviru a Adblocku i bez reklam. Není to dlouho, co jsem říkal o svém stylu sledování seriálů kamarádovi. Hluboce se divil. Nejenže ho zaskočilo, že sleduji zábavný obsah „načerno“, ale zejména to, že si neplatím žádné streamovací služby. Z tónu jeho hlasu jsem usoudil, že ho tento fakt zaskočil natolik jako kdybych vyhodil drahý Macbook do drtiče odpadků.

Novodobé „zábavní“ pořady jsou spíše odpad

Pokud bych si měl rejpnout do obsahu, který je nejčastěji vysílán, řekl bych, že z větší části se jedná o trapárny. Nekonečné seriály jako je Ulice nebo Ordinace byly originální kolem roku 2010. Když v Ulici hlavním dramatem bylo znásilnění Světlany a v Ordinaci hrála ještě Gita v podání Daniely Šinkorové. Česká televize si vyžívá v kriminálkách a televizi Barandov ovládl narcistický Jaromír Soukup. Novodobý obsah, ať už na jakémkoliv kanále, je kopií starších pokladů s rozdílnou hereckou fasádou. Nebo zrůdnost, která by nikdy neměla vidět světlo světa.

To za našich mladých let…

Nicméně neprohlašuji, že v dobách, kdy jsem byl dítě a televize byla jednou ze zábavných činností, jež jsem měl k dispozici, to bylo jiné. Na konci každé show vždy bylo místo pro teatrální výstup Dana Nekonečného s tunami konfet, exotickou parádou a tancem. Tehdy jsem tyto výstupy miloval. Stejně tak jako tzv. vtipy tehdejších známých tváří. Dnes mi to všechno přijde už ohrané. Časy se však mění, včetně mého smyslu pro (ne)humor.

Těžko uvěřit, že mě tyto výstupy bavily, když jsem byl malý…

Influenceři s sebou nesou bizár!

Když jsem se zmínil o měnících se časech, přijde mi až zarážející, že skupina tvůrců, jež tvoří výhradně obsah na internet, se míchá do televizí. Ano, řeč je o influencerech a youtuberech. Mladí lidé, kteří ovlivňují jiné a svým chováním dávají docela hezký příklad svému publiku – primárně dětem. Osobně proti influencerům nic nemám, a rozhodně je neházím do jednoho pytle. Když však vidím mladého člověka, který svými postoji, vulgární mluvou a občas i agresivním chováním plete dětem hlavu, mohu jen doufat, že dítě časem pochopí, že toto chování není zrovna přijatelné.

Pořady jako jsou Like House, Love Island nebo Hotel Paradise jsou právě těmi úkazkovými příklady, co – podle mě – nepatří do televize ani na internet. Ale protože se jedná o bizár, co vynáší velké množství peněz, proč ne… Viděl jsem jen pár dílů od každého a přisáhám, že sledování toho všeho bylo pro mě utrpení. Zejména u Like Housu. Z toho, co jsem se dozvěděl, původní myšlenkou tohoto pořadu bylo přiblížit mladší generaci těm starším, notabene jejich svět. Upřímně by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby si starší pomysleli, že mladší generace – budoucnost lidstva – budou vyplatanci se stupidními názory a chováním. Jak jsem však zmínil, neházím všechny do jednoho pytle a vím, že tam jsou i dobří lidé, kteří to mají v hlavě srovnané a titul „influencer“ si zaslouží.

Nejbizarnější televizní hádka, na kterou se těžko zapomíná…

Televize jakožto marketingový nástroj

Znáte ten pocit, když si jen tak ze zábavy sledujete v televizi reklamy a najednou vám tam skočí film? Ano? I mě se to stává. Obdivuji reklamu na Mexický týden v Lidlu a najednou tam skočí seriál nebo film, co znám už nazpaměť. Je smutné, že v současnosti televize a její obsah není už o pouhé zábavě, nýbrž o penězích z reklam. Tato propagační videa mnohdy zaberou víc času než samotný film a jejich autoři i velcí páni daného kanálu si mastí kapsy nemalými částkami z provizí.

Jak zloději na obrazovce pracují?

Reklamy však nejsou to nejhorší zvěrstvo. Nejlepším zdrojem peněz jsou naivní lidé (senioři), kteří nadšeně věří, že odhadnutím správného písmenka v kvízu, nebo zodpovězení správné odpovědi na stupidní otázku jim zaručí tučnou odměnu. Přitom myslí i na své blízké a chtějí jim koupit laciné šmuky, které jsou ve studiu prezentovány jako ten největší poklad, co mohou získat.

Jak je možné, že víc ztratí, než získají, ptáte se? Odpověď je prostá – už samotným telefonováním do studia dávají nemalé částky, a to z důvodu, že callcentrum pořadu si účtuje mnohem vyšší částku za minutu hovoru. Zatímco se moderátor/ka ve studiu v živém vysílání až psychicky hroutí, že nikdo nevolá, senioři ve svých telefonech poslouchají, že mají počkat a že se právě věnují těm, co se dovolali před nimi. Ve finále tak čekají až několik minut a přitom jsou okrádáni o nemalé peníze už ze samotného hovoru.

Jedná se o nečistý, nekalý a nemorální byznys. Naneštěstí pro všechny – tento byznys funguje a je efektivní. Televizní obchody a kvízy určené seniorům a naivním lidem jsou snadným a efektivním byznysem.

Lukefryho video tuto problématiku popisuje dost dobře 


Na zavěr bych dodal, abyste se nenechali okrádat. Jak od televizních zlodějů, tak ani o drahocenný čas, který může být využit prospěšněji, než sledováním někdy až patetických reklam a bizarních pořadů.

4 thoughts on “Televizní špína

  1. Také v televizi sleduju už jen málo co Mám tak dva až tři oblíbené pořady a víc mě nezajímá. Co se týče Ordinace a Ulice, mám dojem, že už v roce 2011 mě byly pasé. Přijde mi až neuvěřitelné, že se pořád ještě najde někdo, kdo si to pustí.
    A když vezmu v úvahu reklamy, tak si pamatuju, že když jsem byla malá, napočítala jsem vždycky kolem deseti reklam. Dneska jich dávají dvacet. 🙂

    1. Jsem zvědavý, kdy tyto „nesmrtelné“ seriály opravdu „umřou“. Pouze odhaduji, ale myslím si, že velké množství diváků jsou senioři, nebo ti co mají z těchto seriálu srandu. Jak jsem již v článku zmínil – televize je spíše o markentingu než o zábavě.

  2. V novém bytě máme televizi.
    Párkrát jsme ji použili jako velký monitor, abychom se mohli podívat na obrovského Davida Listera nebo asociální ajťáky z IT crowd.
    Jinak televizi už neznám. Lidi se baví o reklamách a já vůbec nevím, o čem mluví.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.