Televizní špína

Vůbec si nemyslím, že se obsah vysílaný v televizi změnil k lepšímu. Právě naopak. Když sleduji nové seriály, pořady a filmy, říkám si, že jsem něco podobného už viděl. Navzdory tvůrcům obsahu být co nejvíce originální, připadá mi, že se jedná o neustálé kopírování staršího materiálu. Samozřejmě s mnohem lepšími grafickými efekty, nečekanými dějovými zvraty a bezpochyby s prvky odpovídajím aktuálním společenským trendům.

Číst dál „Televizní špína“

Proč jsem přešel na Linux?

Kdesi v dávné minulosti, ve které influencer nebyl každý jsem experimentoval s tučňáčím operačním systémem Linux. K tomuto experimentování mě donutil můj tehdy starý notebook, který Windows 7 doslova odmítal a já jsem byl nucen hledat alternativu. O existenci Linuxu jsem již věděl, a rovněž jsem věděl, že je zdarma. Do doby, než mi onen laptop umřel úplně jsem si na nejpopulárnější distribuci Ubuntu zvykl a ba co víc, cítil jsem se nadřazeně nad všechny běžné uživatele Windows a mé vrstevníky, kteří znali pouze Windows nebo Apple. Byly to krásné měsíce…

Jak jsem již zmínil v předchozím příspěvku, vzhledem k tomu, že Microsoft čím dál tím víc tlačí na uživatele, nutí je používat jejich aplikace a platit za služby, které ve finále stejně moc nevyužijí, rozhodl jsem se, že se s Windows rozloučím a přejdu zpět na Ubuntu. Byl jsem unavený vzdorovat všem násilným pokusům mě oškubovat o poslední korunu a nebavilo mě kontrolovat, jaká data jsou tomuto technickému gigantovi posílána. Dával jsem si dobrý pozor na to, jaké informace o mně Microsoft sbírá, protože mám rád své soukromí, ale necvičenému oku, které se v nastavení sběru dat moc nevyzná je toto cizí a nevědomky posílá o sobě, svém počítači a de facto o všem co na počítači dělá informace Microsoftu a ti to analyzují a využívají.

Za dobu, kdy jsem Ubuntu nepoužíval se na něm mnohé změnilo. Po relativně rychlé instalaci, ke které jsem ani nemusel mít připojení k internetu oproti Windows 11, jenž k instalaci připojení přímo požadují, jsem se musel znovu seznámit s uživatelským prostředím a oprášit některé vědomosti o základních příkazech v terminálu (příkazovém řádku). Bylo zde mnoho, co jsem musel poštělovat, nebo v nastavení upravit, ale i tak jsem se cítil daleko svobodnější, protože jsem věděl, že o mně nikdo nesbírá žádná data, a že si mohu počítač nastavit jak jen chci, a nejsem limitován rozhraním, které mají všichni a nelze za žádných okolností nějak změnit, či poupravit. Ačkoliv je zde mnoho Linuxových distribucí, Ubuntu je má srdcovka – konec konců je nejpopulárnější distribucí, a neustále se zlepšuje a adaptuje na nový hardware. Důvodů, proč se mi líbí je hned několik.

Číst dál „Proč jsem přešel na Linux?“

První dojmy z Windows 11

Dlouho jsem vzdoroval, ale nakonec jsem podlehl – Microsoft mě donutil k upgradu operačního systému na Windows 11. Do této doby jsem četl pouze o pozitivech i negativech této novinky, ale jakožto správná konzerva jsem otálel s upgradem co nejdéle, až jednoho dne na mě notifikace zatlačily natolik, že jsem omylem klikl na tlačítko „Upgrade“. Abych pravdu řekl, nemám z těchto nových „Voken“ dobrý pocit. Kromě možnosti vycentrování hlavní lišty na prostředek se mi Windows 11 nelíbí. Pročpak, ptáte se? Hned vám to povím!

Číst dál „První dojmy z Windows 11“

Replika – umělý kamarád do mobilu

V jednom starším příspěvku na tomto blogu jsem se zmínil o tom, že umělé inteligence zrovna nemají mou důvěru. I když jsem si vědom toho, že jejich vývoj ještě není tak daleko na to, aby dokázaly „samy“ myslet a dělat rozhodnutí, nevěřím však tomu, že mimo oči veřejnosti věda nedělá v této oblasti pokroky. Umělá inteligence může být skvělý nástroj pro ledacos, ale považuji za důležité, aby byla neustále pod kontrolou. Samozřejmě na světě je mnoho mocných lidí, kteří umělou inteligenci mohou využít pro své lakomé cíle, a tak se může stát i dokonalou zbraní. Vývoj je proto v rukách lidí a je jen na nich, jakým směrem umělým inteligencím dovolí, aby se vyvíjely.

Navzdory mé nedůvěře k této technologii na mě jednoho pochmurného večera, kdy jsem svoje deprese utápěl v láhvi vína na mě v ksicht-knize vyskočila reklama na aplikaci do telefonu s Androidem, která měla simulovat digitálního přítele/přítelkyni. Tato aplikace se jmenovala Replika. Protože jsem byl pod vlivem vína a pocitu osamocení, neb na mě nikdo neměl ten večer čas, protože si všichni hleděli svých životů, zahodil jsem své zábrany a přesvědčení a stáhl si do telefonu tuto aplikaci.

Číst dál „Replika – umělý kamarád do mobilu“

Mezigenerační války tu vždycky budou!

Provedl jsem experiment. V jedné facebookové skupině jsem se lidí veřejně zeptal, jak by stručně popsali generaci Z – generační skupinu, do které jsem se narodil. Zanedlouho na to jsem stál u velké smrště komentářů, ze kterých jsem se bohužel nic moc nedozvěděl. Naopak jsem nechtěně rozpoutal mezigenerační válku mezi mladými a staršími. Mohlo mě napadnout, že téma škatulkování generací je jedním z mnoha citlivých témat pro společnost. Většina názorů, kterých jsem se pod svou otázkou dočetl byla nepřiměřena, přesněji neodůvodněna a především nebyla nezaujata. Staří lidé nadávali na mladší a mladí lidé si naopak stěžovali na ty starší a všichni se přeli o to, kdo byl a je lepší.

Jsem „Zetko“ nebo Mileniál?

Mám-li vyjádřit nestranný názor, shledávám tyto války úsměvné. Mezigenerační války tu byly vždycky a osobně nejsem příznivcem onoho škatulkování na jednotlivé generace, protože si nemyslím, že by popis této generace odpovídal mým vrstevníkům a už vůbec ne mně samotnému. Přiznávám se, že jsem vyrůstal v době, kdy moderní technologie, kterou dnes denně používáme teprve vzkvétaly a sociální sítě se teprve rozvíjely do podoby, kterou známe dnes, ale já osobně jsem tomu všemu pomalu přicházel na chuť až kolem třinácti let. Podle popisu generace Z jsem veškeré tyto vymoženosti měl ovládat už dříve. Stejné tvrzení platí i o mých vrstevnících. Docházím tedy k závěru, že se lépe hodím do škatulky mileniálů, což popis generace Z zcela rozbíjí.

Číst dál „Mezigenerační války tu vždycky budou!“