TOP 10 songů z mého playlistu

Svůj playlist oblíbených písniček mám soukromý. Na službě Spotify mám hned několik playlistů, které však nejsou moje, ale jejich obsah se mi docela líbí, a kdykoliv mám čas nebo chuť, pouštím si je. Popravdě řečeno, mám zde pouze jediný playlist, který jsem si vytvořil zcela sám. Sice do něj přidávám nové songy, které se mi líbí, ale neodebírám ty staré, které jsou pro mě už neaktuální a nezajímavé. Můj hudební vkus není zrovna jednolitý. Od každého žánru poslouchám něco, ale nejvíce dávám přednost filmových a seriálovým soundtrackům, klasice, popu a rocku. Uznávám, zvláštní to kombinace. Poslouchám, na co mám chuť nebo hodně záleží na mé náladě.

Protože nejnovějším songům, co zaujímají nejvyšší místa v hitparádách příliš neholduji, spíše poslouchám starou dobrou a osvědčenou klasiku. Preferuji písničky z devadesátých let do minulého desetiletí.

P!nk je jedna z mých nejoblíbenějších zpěvaček. Její songy jsou pro mě velkou inspirací a líbí se mi ze všech nejvíc. Nejvíc jsem poslouchal a stále poslouchám songy jako jsou Stupid girls, Funhouse, Fucking perfect, U+Ur hand, Don‘t let me get me, ale i po těch letech v mém srdci zabírá číslo jedna písnička So what. Nechal jsem si ji zahrát na maturáku a pořád si pamatuji její text. Kdykoliv jsem rozzlobený, naštvaný nebo znechucený životem – jdu do ní.

Georgiou and Zareh je soundtrack z epizody seriály Star Trek Discovery, ve které se císařovna Philippa Georgou setkává se záporákem Zarehem. Tento soundtrack se mi líbí hlavně z důvodu, že se jedná o bojovou scénu. Georgiou je mučena Zarehem, až do té chvíle, kdy se probudí její válečnická krev a pobije všechny, kteří spadají pod Zareha. Líbí se mi ten plamen a odpor v jejích očích. Vždycky jsem měl slabost pro badass kočky…

Jednoho pozdního večera, kdy se všichni šli bavit a já zůstal v pátek doma sám jsem si pustil televizi Očko, protože jsem byl v obrovském tichu a chtěl jsem nějaký hudební podkres. Být sám doma v naprostém tichu může některým vyhovovat a mně to obvykle vyhovuje, ale nesedlo mi to tento večer. Tato písnička zrovna hrála na Očku a takřka okamžitě se mi zalíbila. Midnight sky doslova popisovala můj tehdejší večer – nikdo nikde, obrovské ticho, záře měsíce osvětlovala temnou oblohu a k mému osamocenému večeru se dokonale hodila.

Před několika lety mě série hádek s mou rodinou donutila trávit Štědrý večer sám. Jak jsem se procházel ulicemi a sledoval přes okna ty šťastné rodiny, jak jedí večeři a nadělují si dárky, něco ve mně se zlomilo a já začal mít Vánoce velice nerad. Byl jsem v takovém rozpoložení jako byl Grinch, když podpálil strom na náměstí. Naštěstí tato má nenávist byla zažehnána o příštích Vánocích, ale stejně jistý odpor k tomuto svátku zůstal. Tento song mi neustále připomíná, abych si o další Vánoce nedělal zbytečné naděje. Očekávání může být velice snadno nahrazeno těžkým zklamáním.

Tuto písničku jsem poprvé slyšel, když jsem malý. Tehdy jsem se do ní zamiloval. Uběhlo pár let a já jsem na ni úplně zapomněl. Před časem jsem jí opět uslyšel v rádiu a hned jsem si ji musel uložit. Příjemně se mi u ní vzpomíná na staré dobré časy, kdy jsem byl šťastný, bez starostí a kdy jsem nežil ve světě zahlceného moderními technologiemi, sociálními sítěmi a telefony, co denně ovládají naše životy.

Seriál Chilling Adventures of Sabrina je novodobou adaptací na starý legendární seriál Sabriny, mladé čarodějnice. Kouzla se zde vypadají daleko realisticky a k tomu všemu se jedná o seriál, který je ve fantasy-hororovém žánru. Soundtrack z intra velice rád poslouchám, když mám špatnou náladu, nebo když nemohu spát, a ponocuji. Není nic lepšího, než poslouchat hororové soundtracky z oblíbených filmů a seriálů v noci a v naprostém tmě. Tento soundtrack je jeden z mých nejoblíbenějších.

Byť se jedná o velice starou písničku, líbí se mi na ní, jak je klidná a pomalá. Líbí se mi rytmus a text. Líbí se mi, jak je odpočinková. Jednoho dne o víkendu odpoledne jsem prováděl úklid domácnosti, zatímco mi na pozadí hrálo rádio, kde vysílali staré songy. Když jsem ji uslyšel, všeho jsem nechal a musel jsem si ji uložit pro další poslechy, zejména při jízdách v autobuse.

Uběhlo už pár let, co jsem naposled zhlédl film „Já, robot“. Ten film má na svou dobu obdivuhodné zpracování a vizuální efekty. Tvůrcem soundtracků v tomto filmu je Marco Beltrami, což je stejný autor, který vytvářel hudební podkres například pro film Terminátor 3 – vzpoura strojů. Měl jsem velký problém s výběrem, zda-li do své TOP 10 zařadím soundtrack Hooked on Multiphonics, který je právě z tohoto dílu Terminátora, nebo Gangs of Chicago, který je právě z Já, robot. Oba mají své přednosti, ale nejvíce nakonec jsem se rozhodl pro Gangy Chicaga, protože mi přijde více akční. Poslední dobou se jej nemohu nabažit, a přehrávám si jej převážně při plnění velkých misí v mé oblíbené videohře. Nejlepší je část je druhá minuta tohoto soundtracku.

Kdo by neznal seriál „Jak jsem poznal vaši matku“. Robin Sparkles a její legen, počkej si, -dární písnička „Let’s go to the mall“ nesmí chybět v mém oblíbeném playlistu. Včetně P.S. I love you znám její text a dokáže mě přivodit do radostné nálady, ve které jsem schopen odhodit své zábrany a trsat, až do propadnutí k sousedům.

Ke konci měsíce října vyšla první epizoda nového seriálu Star Trek Prodigy, ve kterém hraje i kapitán Janewayová. Přesněji řečeno její hologram. Posádka dětí na ztracené lodi Federace se postupně učí ovládat loď a prozkoumávat vesmír. Společně se zvláštními členy posádky, včetně slizovitého Murfa, se pouští tam, kam se dosud nikdo nevydal. A právě s tímto úkolem jim pomáhá tréninková poradkyně – holografická podoba kapitána Janewayové, která sedm let vedla svou loď, USS Voyager, přes nezmapovaný Delta kvadrant a přes nepřátelská teritoria. Úvodní znělka tohoto seriálu mě chytla a nyní nesmí chybět v mém kombinovaném playlistu. Nejlepší je část následovaná po 1:27.

Jak jsem zmiňoval na začátku, můj vkus na hudbu je velice pestrý a také zvláštní. Jedno je však jisté – nejradši poslouchám soundtracky. Není v nich žádné zpívání, žádný text a jedná se o čistou hudbu. Mnohdy i inspirativní. Nepreferuji nejnovější songy, byť nepopírám, že se mi časem nezačnou líbit, neboť jsem vždycky o nějakou dobu pozadu, viz. článek s fakty o mně, ale momentálně dávám přednost tomuto žánru a starým známým a osvědčeným hitovkám.


Mohlo by vás zajímat

Mrknětě se na články Káji a Dominiky, co o tomto tématu píší.

4 thoughts on “TOP 10 songů z mého playlistu

  1. Zajímavé. Taky hodně ráda poslouchám soundtracky z filmů, nejvíce jsem si oblíbíla The Last Man od Clinta Mansella z filmu The Fountain. Ale tvůj výběr se mi velice líbí!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.