Na první lásky se těžko zapomíná

Před ní jsem nikdy nebyl do nikoho zamilovaný, ani mi to nevadilo. S úsměvem jsem ignoroval všechny ty tzv. dětské lásky, které se tvořily okolo mě. Byl jsem sám a ke štěstí mi stačilo jen pár mých přátel. Nepotřeboval jsem si s někým tvořit hlubší pouto, a neměl jsem zájem se s někým pusinkovat. O to méně jsem toužil někomu říkat, že jí beznadějně miluji, a že bych pro ní udělal cokoliv. Bylo mi to všechno jedno a byl jsem v pohodě.

S přechodem na druhý stupeň základní školy k nám nastoupila dívka. Byla úplně jiná než jiné. Něco na ní bylo, co upoutalo mou pozornost. Nebyla tak povrchní jako její a moje spolužačky. Byla milá, laskavá a při pohledu na mě jsem v jejích očích dokázal vyčíst, že mnou neopovrhuje jako ostatní. Vzhledem k mému tehdejšímu vzhledu to bylo pro mě velké překvapení. Jakožto hluboký introvert, který neměl potřebu si s někým navazovat další přátelské pouto jsem se s ní moc nebavil, ani jsem jí nijak nevěnoval pozornost. Byť vzbudila můj zájem pouze na relativně krátkou dobu, vždy jsem věděl, že tam je, a že s ní mohu kdykoliv promluvit bez studu. Dav povrchních spolužaček se jí však chopil a já neměl moc šancí s ní mluvit o samotě.

Svou odvahu jsem teprve sebral v osmé třídě a oslovil jí. Sympatie byly vzájemné, ale jako nezkušený v prvních láskách jsem nevěděl, jak s ní mluvit a o čem se bavit. Po několika neúspěšných pokusech jsem se stáhl, city však rostly.

Dodnes si pamatuji, jak jsme zpívali písničku „Kdy vzlétnu já“ od Lucie Vondráčkové na hodině hudební výchovy. Tehdy to byl hit. Právě vycházel do kin film „Rebelka“ a když jsme odzpívali staré písničky, které znají ještě naši rodiče, pustili jsme se do tohoto novodobého stylu zpěvu. Kluci napodobovali zpěv (jen hýbali rty), ale můj hlas v holčičím davu byl neobvykle jasný. Po celou dobu zpívání jsem se díval na ní a ona na mě. Komunikovali jsme spolu přes písničku. Skoro to vypadalo jako kdybychom zpívali sami dva pro publikum. Když se na mě ostýchavě usmála, přestal jsem vnímat své spolužáky a spolužačky. Viděl jsem a vnímal jsem pouze jí. Ostatní by museli být doslova slepí, aby neviděli toto naše oční spojení. Ironií je, že i dnes po těch letech si pamatuji text tohoto songu.

Hledal jsem radu u svých zkušenějších kamarádů, a dokonce jsem hledal radu u rodičů. Neměl jsem odvahu jí přímo oslovit po prvotních neúspěších, a tak jsem doufal, že zaberou dárky, co jí naznačí to, že k ní chovám nějaké city. V průběhu posledního ročníku základky jsem jí dal několik dárků, včetně květin, ale komunikace stále vázla. Celá třída už věděla, že se mi tato holka líbí, a že se u ní snažím zabodovat, byť s ostychem. Snažil jsem se nic nepokazit, ani se nijak neztrapnit.

Náš čas však vypršel s příchodem rozloučení se základní školou. Plakala. Dala mi pusu a objala mě. Chtěl jsem jí nějak rozveselit, ale měl jsem co dělat, abych udržel své slzy, že jsem byl pomalý – že jsem nechal vypršet čas, a řádně se nechopil příležitosti. Přišlo sbohem a já věděl, že už jí nikdy neuvidím. Od tohoto dne jsem si pořád vyčítal svou pasivitu. Váhal jsem tak dlouho, až jsem si nechal svými prsty protéct čas. Kdybych měl tak více času, říkal jsem si. Nikdy jsem jí neřekl, že jí miluji. Že jsem jí miloval. Dodnes toho lituji, i když jsem úplně jiný člověk. A i když dnes bydlí velice blízko mě, stejně nemám odvahu jí to opožděně říci – nechci jí nějak ohrozit vztah s jejím přítelem a rozhodně nechci ohrozit její dceru. Nechci riskovat možnost, že by začala váhat. Ona miluje svého přítele a svou dceru a já nemiluji nikoho. Pokaždé, když jsem se po zkušenosti s ní do někoho zamiloval, dopadlo to velice špatně. Bolelo to. Sice o něco méně, než když jsem přišel o ní, ale bolelo to. Nechci si tuto zkušenost opakovat. Svůj postoj k láskám jsem dost jasně vyjádřil v TOMTO článku. Jak se říká – na první lásky se tak snadno nezapomíná…


Mohlo by vás zajímat

Mrknětě se na články Káji a Dominiky, co o tomto tématu píší.

2 thoughts on “Na první lásky se těžko zapomíná

  1. Já jsem na ty svoje první lásky „zapomněla“.
    Mrzet mě dokážou spíše ty dospělé, i když bych momentálně vůbec neměnila.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.