O těžkém začátku

Musím se přiznat – když se rozhlédnu kolem sebe a vidím dnešní děti, slyším jejich slovník nebo sleduji současné trendy, připadám si, že už patřím do starého železa a ty roky, jenž definovaly mé mládí jsou už dávno a nenávratně pryč. Připadám si jako taťka navzdory tomu kolik je mi let, a protože jsem ještě docela mladý, přichází na mě ono otcovské období docela brzy.

Přesto jsem se rozhodl, že blogování, které pro mne kdysi bylo obrovskou vášní dám ještě jednu šanci. Ano, vystřídal jsem nespočet blogů a psal příspěvky na témata, která jsou dnes už dávno out. Ano, přiznávám se, že jsem prohlásil, že se ke psaní blogu už nevrátím, neboť si myslím, že se blogování dnes bere jako účinný marketingový nástroj, z čehož se mi dělá opravdu špatně. Ano, i nadále platí, že mě nijak nevzrušuje představa, že by se ze mě někdy v budoucnu stala reklamní cuchta. Jsem vinný v plném rozsahu. A přeci tu jsem.

Čí je vlastně tento monolog?

Abych nebyl nezdvořilý, dovolte mi se představit – Marek jméno mé. Těší mě. Představte si, že vám upřímně třesu pravicí, a směji se jako sluníčko. Z důvodu zachování určité komfortní zóny, která je pro mě mimochodem velice komfortní se v internetovém světě přezdívám jako Mark Reed.

Psaní je nedílnou součástí mého života. Této zálibě se již věnuji přes deset let a ačkoliv mé prvotní texty byly velice kvalitní tvorbou pro blog teenagera, který si hraje na internetu, dnes jsou tato veledíla velice komická, a to nejen ze stránky obsahu, ale i formy. Každý ale nějak začínal, ne?

Musím se také přiznat, že jsem zabrousil i do světa copywritingu. Psal jsem pro několik webů a zákaznici si mé služby velice pochvalovali. Zpočátku to byl boj, ale po přečtení tun textů o tom, jak se stát copywriterem jsem se již v této oblasti přestal plácat jako ryba na souši a místo toho se naučil přežít – tedy jak fungovat jako profesionální kopík.

Na kobereček, prosím!

Když máme představování mé maličkosti úspěšně za sebou, nyní přichází na řadu zodpovědět velice důležitou otázku, která vám pravděpodobně visí na mysli už od první věty tohoto příspěvku.

O čem vlastně bude tento blog?

Pracuji jako ajťák – pomáhám lidem řešit problémy a snažím se je učit, že bez ticketu neudělám ani ránu. Kromě toho se snažím sem tam i něco napsat. Vzhledem k tomu, že správný bloger či blogerka, abych nebyl sexistický, má psát o tom co dobře zná, na tomto blogu lze očekávat, že zde budou vycházet příspěvky vztahující se k těmto dvěma oblastem. Tento blog bych proto rád zařadil do škatulky s názvem „lifestyle“ i navzdory tomu, že zde určitě nebudou texty na téma, jak efektivně zhubnout, nebo jak sportovat a jíst. Domnívám se, že těchto témat je svět blogů zamořen už dost. Ve skupinách na sociálních sítích nevidím moc článků, které by byly odlišné od těchto poněkud stereotypních příspěvků s jistou dávkou marketingu. Jsem rád, že se budu trochu odlišovat.

Upřímně doufám, že se vám zde bude líbit, a že si mou tvorbu zamilujete. Každý komentář, nebo sdílení zahřeje u srdíčka a s 50% šancí zachrání i nějaké to koťátko.

Mark Reed

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.