O nejlepších Vánocích, co jsem zažil

Protože se nám pomalu blíží vánoční čas, začínám pomalu přemýšlet nad dárky, jestli má cenu si doma utvářet nějakou výzdobu, když ke mně stejně nikdo nechodí a kde vlastně Štědrý den budu trávit. Ze smutného důvodu, že jsem už dospělý a na Ježíška nevěřím, Vánoce mě nějak extra nezajímají. O odpočinku si stejně budu moci nechat jen zdát a jediné co si budu užívat budou pohádky, eventy v online hrách a především cukroví. Má peněženka bude po novém roce nějakou dobu trpět anorexií a já už po několikáté v historii započnu dietu, kterou zoufale potřebuji, ale beztak mi vydrží maximálně měsíc.

Vánoce jsem si se svou rodinou nikdy moc neužíval. Nikdy jsme neměli stromeček a dárky jsme si předávali v igelitových taškách, tedy alespoň ostatní členové rodiny dávali takovýmto způsobem dárky mně. Já jsem hezky vše pečlivě balil do balících papírů. Vzhledem k tomu, že je nyní listopad 2021, pravý Štědrý den jsem poznal před (asi) dvěma lety u rodičů mého nejlepšího kamaráda. Dodnes ten den považuji jeden z nejlepších, co jsem za posledních několik let zažil, a i přestože se jednalo o Štědrý den, který jsem měl zpravidla trávit s mou rodinou, série okolností mě donutila trávit večer s tátou a jeho přítelkyní mého nejlepšího kamaráda. Pro zachování soukromí říkejme otčímu třeba Bourák, jeho přítelkyni Ariana a mému nejlepšímu kamarádovi Tom.

Seděl jsem na židli u stolu, v pozadí běžela v televizi pohádka a společně jsme jedli bramborový salát s řízkem. U stolu byli lidé, kteří pro mě byli a stále jsou jako má druhá rodina, ke které mám mnohem blíž než k té vlastní, navzdory tomu, že už nejsme v tak častém kontaktu jako dříve. Po večeři jsme se odebrali ke stromku, který byl jasnější než cokoliv jiného v místnosti a začali si rozbalovat dárky. Čekal jsem, že dárek dostanu pouze od Toma, ale dostal jsem i něco malého od Bouráka i Ariany. Téměř mi ukápla slza. Můj dárek byl zabalený a byla na něm mašle! Byl jsem dojatý nejen ze samotného dárku, ale i z toho, že jsem to nemusel tahat z tašky Tesco. Mé sympatie k Arianě, ale především k Bourákovi po tomto večeru rapidně vzrostly. Dosud jsem měl z něj velký respekt a trochu jsem se ho bál, ale pochopil jsem, že je to pohodový chlap, byť má občas pichlavé poznámky. Ale ten večer mi to bylo jedno. Nic mi nechybělo a byl jsem šťastný. Nemyslel jsem na to, že Štědrý den netrávím se svou rodinou, byť v nitru jsem měl výčitky. Zcela jsem zapomněl na své přesvědčení, že Vánoce jsou o ničem. Konečně jsem poznal, co znamená ta vánoční pohoda a rodinné pouto, o kterém jsem jen slyšel. I když jsem nebyl členem rodiny, stejně se ke mně všichni chovali jako bych byl. Cítil jsem se chtěný a vítaný, a nechtěl jsem, aby večer skončil.

Po nadělení dárků Ariana přišla s nápadem, že si zahrajeme nějakou hru. Hrálo se jich hned několik, ale nejvíce si pamatuji na Aktivity, která spočívala ve vylosování kartičky a podle toho, jaká na ni byla uvedena aktivita se měla daná činnost buď předvést, nakreslit nebo jednoduše popsat. Vzhledem ke genům, které Tom s jeho otcem sdílejí bylo logické, že vyhraje jeden z nich, neboť se při každé hře snaží za každou cenu vyhrát, a prohru nesou těžce.

Když už nazrál čas jít na kutě, odebrali jsme se s Tomem do jeho pokoje. Předtím než se šlo spát (on do jeho postele, já na pohovku) jsme si navzájem dali ještě jeden dárek – menší, ale s hlubším významem. Znamenalo to pro mě tak moc… Protože se jsme oba noční tvorové, nespali jsme, ale povídali si. Oba jsme přes tenkou zeď slyšeli, jak Bourák i Ariana vedle už spí. Jelikož ty zvuky zněly jako vymítání démonů, jak to nazval Tom, dělali jsme z nich legraci. Byla noc, všude tma a ticho a s Tomem jsme si povídali o všech možných věcech, včetně toho, že toto byl ten nejlepší Štědrý den, co jsem zažil, a že se nakonec večer vyvinul daleko lépe, než se očekávalo. Když došla síla i témata pro konverzaci, oba jsme usnuli s úsměvem na tváři každý s jednou kočkou spící společně s námi ve své posteli. Od této doby jsem nebyl natolik spokojený jako v tento den.

Mohlo by vás zajímat

Mrknětě se na články Káji a Dominiky, co to tomto tématu píší.