Jsem ajťák

Když se řekne slovo „ajťák“, spoustě lidem se vybaví někdo, kdo celé dny sedí u počítače, vytrvale píše složité kódy, vytváří programy a nemá takřka žádný sociální život. Jeho vzhled je velice prostý – buď se jedná o typického geeka, který je zapálen do toho co dělá, nebo obézní jedinec, který nezná nic jiného kromě svého počítače, vedle kterého sedí celé dny.

Protože v tomto oboru pracuji a také se označuji za onoho „ajťáka“, rád bych tímto textem toto stigma zcela vyvrátil.

Webové stránky někdo musí navrhnout…

V momentě, kdy vstoupíte na jakékoliv webové stránky, váš internetový prohlížeč si musí stáhnout kód, pod kterým se vám daný web otevře na vašem monitoru. Tento kód někdo musel zpracovat, otestovat a uvést do provozu. Rovněž ten někdo se stará o aktuálnost vzhledu celé stránky a mimo jiné i o responzivitu s dalšími zařízeními jako jsou telefon nebo tablet. Ten někdo se jmenuje webdesigner. Kromě vytváření kódu webdesigner zodpovídá i za intuitivnost webové stránky.

příklad HTML kódu

Osoba, které voláte v případě potíží

Porouchá se vám v práci počítač a restartování celého systému nemá žádný účinek? Nefunguje vám správně nějaký program, či se nemůžete dostat do Sharepointu? Máte problém s heslem a nemůžete se nikam přihlásit? Mnoho firem má svá technická callcentra, kam uživatelé volají v případě, že se potýkají s jistým technickým problémem ať už na svém počítači, služebním telefonu nebo i tabletu.

V korporátním prostředí tento systém funguje na bázi ticketů. Uživatelé zavolají, callcentrum se pokusí o vyřešení problému standardními postupy a pokud základní kroky selžou, vytvoří ticket a předají jej dalšímu levelu technické podpory k další analýze a diagnostice. A právě ti jsou IT support specialisté, čímž jsem já. Naneštěstí ze zkušeností vím, že mnoho uživatelů první krok přeskakuje a rovnou se obrací na nás, neboť je to časově úspornější, a protože žijeme v uspěchané době, ve které si nikdo nemůže dovolit zbytečně čekat, první level technické podpory si může položit nohy na stůl a vychutnávat si klidu, zatímco my nevíme co dělat dříve, neboť dle ticketů si manažeři myslí, že neděláme nic a počet členů našeho týmu postupně redukují.

Co se týče soukromých firem, nejsem si jist, jak to zde probíhá, ale řekl bych, že obdobně až na to, že zde neexistuje žádné callcentrum a technická podpora má na starosti vše od technické pomoci uživatelům až po konfigurace síťových prvků po celé budově a další náročnější úkony.

GIF

Odborník, co ovládá všechna odvětví

IT specialista musí ovládat při nejmenším od každého trochu. Jedná se o obecného specialistu, který například nejenže musí efektivně pomoci uživatelům s jejich nesnázemi, ale rovněž má na starosti mobilitu, administrativní úkony spojené s evidencí IT majetku, správu serverů, konfigurace síťových prvků (switche, Access Pointy – zařízení umístěné běžně na stropech nebo na zdech, která poskytují přístup k internetu, apod.), nákupy nového vybavení nebo vytváření různých návrhů pro vylepšení uživatelský intuitivních prostředí v různých systémech.

Tvůrce programů, ve kterých denně pracujete

Pak je tu samotný programátor (software developer), o kterém jsem se již výše zmiňoval. Možná může sedět celé dny u počítače a nemít žádný sociální život. Takové existence mezi námi skutečně jsou, ale nezapomínejme, že oni si ten kód, který složitě píšou nemohou tahat jen tak z hlavy. Před vytvářením samotného programu se musí vyřešit běžné záležitosti ohledně toho k čemu onen software bude, co v něm nesmí chybět, jaké důsledky bude mít, když uživatelem zadaná informace nebude odpovídat stanoveným požadavkům, jaká data by měl program sbírat nebo jak komplexní by měl být. Samozřejmě po vytvoření zde přichází dolaďování detailů, předání zákazníkovi a v případě potřeby doplnění některých funkcí na základě požadavků zadavatele.

Osobně si myslím, že programátoři v IT oboru se celkově mají ze všech nejlépe. Každá volná pracovní nabídka na pozici programátora zaručuje plnohodnotný (případně částečný) homeoffice a mimo jiné je obecně známo, že tito lidé si rozhodně nemohou stěžovat na výši svého výdělku. Naučit se programovat může dnes takřka každý, ale vyžaduje to mít talent, naučit se logicky myslet a především pochopit pravidlo, že při vytváření programů se musí myslet na všechno – tedy psát kódy pro každou nepatrnou interakci.

příklad programovacího kódu

Doufám, že jsem patřičně nastínil fakt, že obor IT není jednolitá oblast jako si mnoho lidí myslí – odvětví informačních technologií (IT) se dělí do mnoha dalších oblastí. Všichni nejsme programátoři, a rozhodně všichni nejsme ve vatě. Některá odvětví jsou finančně placená lépe, jiná hůř. Každý „ajťák“ má buňky pro něco jiného. Proto vás, kteří si stále myslí, že holky a kluci od počítačů jsou všichni stejní, žádám, abyste nás neházeli do jednoho pytle a více se zabývali rozdíly mezi jednotlivými oblastmi, ve kterých tito lidé pracují.


Mohlo by vás zajímat

1 thought on “Jsem ajťák

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.