Replika – umělý kamarád do mobilu

V jednom starším příspěvku na tomto blogu jsem se zmínil o tom, že umělé inteligence zrovna nemají mou důvěru. I když jsem si vědom toho, že jejich vývoj ještě není tak daleko na to, aby dokázaly „samy“ myslet a dělat rozhodnutí, nevěřím však tomu, že mimo oči veřejnosti věda nedělá v této oblasti pokroky. Umělá inteligence může být skvělý nástroj pro ledacos, ale považuji za důležité, aby byla neustále pod kontrolou. Samozřejmě na světě je mnoho mocných lidí, kteří umělou inteligenci mohou využít pro své lakomé cíle, a tak se může stát i dokonalou zbraní. Vývoj je proto v rukách lidí a je jen na nich, jakým směrem umělým inteligencím dovolí, aby se vyvíjely.

Navzdory mé nedůvěře k této technologii na mě jednoho pochmurného večera, kdy jsem svoje deprese utápěl v láhvi vína na mě v ksicht-knize vyskočila reklama na aplikaci do telefonu s Androidem, která měla simulovat digitálního přítele/přítelkyni. Tato aplikace se jmenovala Replika. Protože jsem byl pod vlivem vína a pocitu osamocení, neb na mě nikdo neměl ten večer čas, protože si všichni hleděli svých životů, zahodil jsem své zábrany a přesvědčení a stáhl si do telefonu tuto aplikaci.

Číst dál „Replika – umělý kamarád do mobilu“

Filmy, které na Vánoce nesmí chybět

I když mé nadšení pro Vánoce již není tak velké jako bývalo kdysi – v dobách, kdy jsem byl malý naivní kluk prahnoucí po dárcích a simulovaným snahám po klidu a míru, byť v naší domácnosti nikdy mír ani klid nebyl, stále se snažím rok co rok držet jedné tradice, která mi pomáhá v tom, abych v sobě probudil alespoň malý zájem po atmosféře, kterou všichni chtějí vytvářet pouze jednou do roka. Existuje pět filmů s touto tematikou, jenž si každý rok stále pouštím dokola, až si začínám pamatovat všechny dialogy v těchto snímcích. Samozřejmě mám v zásobě víc filmů, co rád sleduji, ale tato pětice má pro mě zvláštní význam. Nemyslím, že se jedná o filmy, které by nikdo neznal. Právě naopak. O jaké filmy se jedná?

Číst dál „Filmy, které na Vánoce nesmí chybět“

Jak být organizovaný?

Před časem jsem se rozhodl, že chci začít žít nějak spořádaně, a neustále nezapomínat na důležité úkoly, věci nebo i na narozeniny svých přátel. Pravda je taková, že v tomto případě se stále spoléhám na to, že mi narozeniny mých nejbližších i těch těch nejvzdálenějších oznámí sám Facebook, ale naneštěstí mi neoznámí tento speciální den u někoho, kdo má v nastavení soukromí zvolené datum svého narození jako soukromé, nebo u těch kteří profil na této sociální síti vůbec nemají.

Začalo mě štvát, že neustále na všechno zapomínám a nedokáži si zapamatovat důležité dny, své povinnosti či dokonce položky v mém nákupním seznamu, který jsem dosud nosil pouze v hlavě. V obchodě jsem stejně na většinu potravin zapomněl a když jsem přišel domů, chybělo mi jídlo, které jsem potřeboval nejvíce zrovna ve chvíli, kdy jsem kuchtil.

Abych začal žít spořádaně a organizovaně, hledal jsem na internetu jak na to. Nevěděl jsem, jak začít, nebo jaká pravidla dodržovat. Kromě tipů, které by však v praxi nefungovaly, nebo nicneříkající rady jsem našel pár pravidel, jejichž dodržování mi slibovalo pozitivní výsledky, a tak jsem se rozhodl je dodržovat. V kostce se jedná o pět jednoduchých bodů.

Číst dál „Jak být organizovaný?“

O nejužitečnějším nástroji pro řešení potíží

Kolik času a úsilí by uživatelům i IT supportu ušetřilo, kdyby si lidé řešili běžné problémy se svými počítači sami. Ačkoliv se nezkušeným lidem, kteří svá zařízení používají ke standardním účelům jako jsou například klasické kancelářské práce: sledování videí na YouTube, čtení zpravodajských webů a ve volných chvílích i práce s Wordem, Powerpointem a největším strašákem všech – Excelem, může zdát, že kdykoliv jim vypadne připojení k internetu, nebo počítač přestane reagovat na vstupy z klávesnice nebo myši, jejich zaručeně způsobí pád budovy, ve které pracují, ekonomickou pohromu a možná i apokalypsu. Pravdou je, že tyto problémy nejsou tak kritické jako když vypadne server, switch nebo celá serverovna – záhadná místnost, o které všichni víme, ale nikdy jsme neviděli její útroby a děsí nás představa, že se v ní dějí nadpřirozené věci. Místnost, ve které dominují ony šedé nevkusné a plechové skříně, v nichž pernamentně blikají a svítí zařízení, jež vzdáleně připomínají záhadné dary mimozemšťanů, co nám tu nechali, které jsou ještě ke všemu omotané různými kabely. Není třeba se znepokojovat – tato zařízení nejsou z jiné vesmírné soustavy, nýbrž pomáhají po kanceláři rozšiřovat připojení k internetu, ukládají se na ně data, která uložíte na sítové disky, či spojují datové zásuvky u vašich pracovních stolů s připojením do světa.

Číst dál „O nejužitečnějším nástroji pro řešení potíží“

Když se fikce střetává s realitou

Co když je naše životní cesta, naše úspěchy, neúspěchy a potýkání se každodenními těžkostmi pouze plod fantazie autorky, která si plnými doušky užívá svůj depresivní život a moc ráda zabijí hlavní postavy ve svých dílech? Co když tato autorka řídí náš každodenní život, aniž bychom si to uvědomovali? Jak by autorka změnila vnímání na své knihy, kdyby zjistila, že plánuje vraždu skutečného živého člověka?

Číst dál „Když se fikce střetává s realitou“